Říjen 2013

Něžné je hřmění

20. října 2013 v 18:24 | Fetka |  Básně
něžné je hřmění
když ležím vedle tebe
když oba v zapomnění
přehlédneme nebe
v tom tichém políbení
když slyšíme druhého dech
a proplétáme všechny naše touhy
nás obestýlá měkký mech
rozum už jen záchvěv pouhý
a najednou nemáme strach snít
v té naší bouři

Chudá vůně

14. října 2013 v 21:05 | Fetka |  Básně
chudá vůně se rozlila kolem
když odešel´s a zavřel dveře
a má duše, nit pod stolem
propadla zpronevěře
pak tiše vlekla se kobercem
zasažena otrostřelcem
a já bolestně si klekla
pověsila oči ke stropu
a pro tu ničivou ochotu
rvala jsem si vlasy z hlavy
že hloupost trhala se s nimi
po zdech zvracela jsem mravy
aby se vsákly až do zimy
aby ses už nevrátil

Poté

9. října 2013 v 19:11 | Fetka |  Básně
když se naše pohledy zapletou
nikdo je nedokáže rozvázat
když se naše duše zasní
nikdo je nedokáže přivést zpět
když jsme já a ty
přišívali záplaty
už jsme necítili svět
když jsme ty a já
sešívali svědomí
druhého sledoval nás zvěd
když tys byl můj a já tvá
říkali jsme slunci ZHASNI
když svítilo pro mě, pro tebe
roztálo vše co zebe
a byli jsme oba krásní

My?

5. října 2013 v 18:18 | Fetka |  Básně
mám řasy vlhké jedem
neotevřít víčka
aby oči neshořely
obklopeny ledem
když v jádru chladne svíčka
kterou jsme si vymysleli
motýli nám propůjčili křídla
snad aby propast byla hlubší
výš, tam naše bolest řídla
však láska rozehřátá duší
těžkla a trhala ty křehké barvy perutí
teď nezbývá než padat do tmy
a potom dole bez hnutí
zjistit, zda jsme to ještě MY

Poezie

1. října 2013 v 2:22 | láska |  Úlomky duše
Toto byla zatím ta nejkrásnější poezie, na jejímž vzniku jsem se mohla podílet.