Zloděj snů

19. dubna 2012 v 17:17 | Azy |  Básně
Do spánku upadl,
měkkého jako jeho vlastní polštář.
Pak se k němu sklonily sny
a on je vdechnul.
Všechny je ukradl
a další dny
se reality nenadechnul.
Byl pryč, daleko od všeho
a všechna slova pro něho
byla jen tichou ozvěnou
dnešního snění.
Říkají, že už tu není,
že zemřel, ale on dýchá.
A s duší sevřenou
křičí a utíká,
protože tlak fantazie sílí
a s realitou se prolíná.
On z toho šílí,
svět ve spánku usíná.
A najednou hlasitá ozvěna promluví:
"Odešel, není tu, lituji."
hlas doktora, ten učený
komusi se omluví.
A on křičí: "Vrátím se, slibuji!"
Jen čísi pláč zmučený
naříká a rve mu uši.
A on už tuší,
že nemůže zpět.
Pohlédne na sebe do zrcadla studny,
vždyť je z něj děd!
Přišel sem před pár dny!
Nebo snad..už si ani nevzpomíná.
Sám sebe proklíná,
že chtěl příliš, víc než noční projekci.
A malá vosa s bzukotem si létá.
Učený hlas pomalu skomírá:
"Podejte mi injekci"
Ta malá vosa jej bodla
a najednou loupou se barvy jeho světa.
Cítí jak umírá..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama