Duben 2012

Ovíněná

22. dubna 2012 v 19:44 | Azy |  Básně
To, že vidíš mrtvé tváře,
to, že život míjí tě,
to, že celého světa záře
se v transu rozmanitě
míhá a hraje si s tvou fantazií.
No a co, že někteří pijí?
I tak dál stále žijí.
Neříkej, že smysl bytí se vytratil,
neříkej, že systém sítí se rozvrátil,
ryby se stále chytají.
Ryby, ty, já, všichni okolo.
Postavíme se na molo
a tiše, potají
ukážeme své city.
Nikdo neví, že v té síti
pravda se skrývá
a ne přetvářka.
Tak už to u nás, těch jiných bývá.
A tak slyš, to byla narážka..

Zloděj snů

19. dubna 2012 v 17:17 | Azy |  Básně
Do spánku upadl,
měkkého jako jeho vlastní polštář.
Pak se k němu sklonily sny
a on je vdechnul.
Všechny je ukradl
a další dny
se reality nenadechnul.
Byl pryč, daleko od všeho
a všechna slova pro něho
byla jen tichou ozvěnou
dnešního snění.
Říkají, že už tu není,
že zemřel, ale on dýchá.
A s duší sevřenou
křičí a utíká,
protože tlak fantazie sílí
a s realitou se prolíná.
On z toho šílí,
svět ve spánku usíná.
A najednou hlasitá ozvěna promluví:
"Odešel, není tu, lituji."
hlas doktora, ten učený
komusi se omluví.
A on křičí: "Vrátím se, slibuji!"
Jen čísi pláč zmučený
naříká a rve mu uši.
A on už tuší,
že nemůže zpět.
Pohlédne na sebe do zrcadla studny,
vždyť je z něj děd!
Přišel sem před pár dny!
Nebo snad..už si ani nevzpomíná.
Sám sebe proklíná,
že chtěl příliš, víc než noční projekci.
A malá vosa s bzukotem si létá.
Učený hlas pomalu skomírá:
"Podejte mi injekci"
Ta malá vosa jej bodla
a najednou loupou se barvy jeho světa.
Cítí jak umírá..

Dívka z ulice

18. dubna 2012 v 19:49 | Azy |  Básně
Že dnes večer nemám kam jít?
Ptáš se, kde dnes večer budu snít?
A o kom?
I bez domova se dá žít.
Říkáš: "Mám tě rád.",
a pak ten zlom.
Bodli mi kdysi kudlu do zad,
ale já si na to už ani nevzpomínám.
Neumím psát,
ani luštit ta písmena,
a ty mi stále předčítáš verše.
Pod melodií tvých slov pomalu usínám.
Já nemohu u tebe spát!
Pak kočka na střeše
ohlásí příchod noci.
Vymaním se z tvé moci
a tiše vyklouznu ze dveří tvého bytu,
rychle sbíhám schody,
jemně a bosky, a ty voláš mé jméno do tmy,
tak, jak ty mi vždy říkáš.
Utíkám přes cestu, bez ohlédnutí, déšť smývá zbytky citu,
ty malé kapky vody.
A teď..ptal jsi se na sny.
"Dívko z ulice, proč vždy utíkáš?"

Siren's Call

16. dubna 2012 v 20:07 | Epic Score