Moře

20. března 2012 v 11:17 | Azy |  Básně
Daleko, nedaleko leželo moře.
Spíš daleko, nevím, ach ta hoře,
vzpomínka, ona srdcervoucí,
tápám, tápám ve tmě tmoucí,
paměti mé, věkem znavené,
hlava klesá na hřbet ramene.
Vidím to,
jako včera by se stalo,
je mi líto,
že zabránit se nedalo.
Vysvětlit vše jsem mu chtěla,
aby netrápil se zbytečně,
to, co viděl, dělat jsem neměla,
kvůli mě spí ve vlnách věčně.
Mlč, mlč svědomí mé!
Což jiní nikdy nehřeší?
S jiným mohlo to být jiné,
teď vím, že s ním to bylo nejlepší.
Byla jsem sobec,
chtě pro sebe jen vše,
to on měl raději býti vdovec,
smrt podobá se útěše.
Už dost, pozdě litovati,
byla jsem tak slepá,
nikoho jiného nemohu milovati,
vidím jeho tvář, nebledne, stále je lepá.
Ten den, kdy za mou nevěru
chtě si život vzíti,
vystoupal na skálu a věru,
neměl pro co dále žíti.
Vždyť omlouvala jsem se,
prosila jej, aby mi odpustil,
však mýlila jsem se,
že z hlavy by myšlenku na můj čin pustil.
Skaliska, jež moře na kraji lemovala,
a pod níž útesy se zubily,
více lidem již život vzala,
i mou lásku zahubily.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 long beach dress long beach dress | E-mail | Web | 12. ledna 2013 v 15:48 | Reagovat

Of course, what a great site and advisory posts, Can I add backlink - import your rss feed? Regards, Reader.
http://www.speakdress.com

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama