Černý oheň

21. března 2012 v 11:37 | Azy |  Básně
Otáčíme se stále za vlastním stínem,
který zbyl po skrytém požáru
černého ohně.
Bolestně svým světem dále plynem
a doléváme vína do poháru,
abychom uhasili zbytky výhně,
náš život spalující.
Křik duše ohlušující.
Lidstvo je slepé,
nevidí, že víno černý oheň živí
a plameny temnoty sílí.
Jak velkolepé,
člověk myšlenky své křiví.
Kraj v duši kdysi býval bílí,
najednou, jako v podzim sivý,
prohání se prázdné myšlenky
jako suché listí
a škrábou po okrajích mysli.
Jak naivní domněnky!
Jen voda, ta lidskou hanbu čistí.
Bude trvat, než člověk to zjistí.
A pak už stejně pozdě bude,
co z přírody tu zbude?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám báseň Černý oheň?

Ano 50% (1)
Nemám na ni názor 0% (0)
Ne 50% (1)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama